{"ok":true,"data":{"topics":[{"id":1,"key":"festivals","title_mr":"प्रमुख सण","title_en":"Major Festivals","body_mr":"गणेशोत्सव, गुढी पाडवा, नागपंचमी, दहीहंडी हे महाराष्ट्रातील प्रमुख सण आहेत. गणेशोत्सव लोकमान्य टिळकांनी सुरू केला होता.","body_en":"Ganeshotsav, Gudhi Padwa, Nag Panchami, Dahi Handi are Maharashtra's major festivals.","icon":"🎉","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T04:00:18.454Z","updated_at":"2026-08-01T04:00:18.454Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":2,"key":"food","title_mr":"पारंपरिक खाद्य","title_en":"Traditional Cuisine","body_mr":"पुरण पोळी, वडा पाव, मिसळ पाव, पिठलं भाकरी, थालीपीठ, कोकम कढी — प्रादेशिक विविधतेमुळे प्रत्येक भागाची खास चव आहे.","body_en":"Puran Poli, Vada Pav, Misal Pav, Pithla Bhakri, Thalipeeth — each region has unique flavors.","icon":"🍛","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T04:00:18.455Z","updated_at":"2026-08-01T04:00:18.455Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":3,"key":"language","title_mr":"मराठी भाषा","title_en":"Marathi Language","body_mr":"मराठी ही देवनागरी लिपीत लिहिली जाणारी इंडो-आर्यन भाषा आहे. १३ कोटींहून अधिक लोक ही भाषा बोलतात. संत ज्ञानेश्वरांनी 'ज्ञानेश्वरी' या ग्रंथाद्वारे मराठीला अभिजातपणा दिला.","body_en":"Marathi is an Indo-Aryan language written in Devanagari. Spoken by 130+ million people.","icon":"📜","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T04:00:18.456Z","updated_at":"2026-08-01T04:00:18.456Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":4,"key":"greetings","title_mr":"स्थानिक शिष्टाचार","title_en":"Local Etiquette","body_mr":"मोठ्यांना 'नमस्कार' म्हणा, त्यांना 'तुम्ही' या आदरार्थी शब्दाने संबोधा. जेवण करताना अन्नाचे कौतुक करा. देवळात पादत्राणे बाहेर काढा.","body_en":"Say 'Namaskar' to elders, use 'tumhi' (formal you). Remove footwear at temples.","icon":"🙏","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T04:00:18.456Z","updated_at":"2026-08-01T04:00:18.456Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":5,"key":"history","title_mr":"ऐतिहासिक स्थळे","title_en":"Historical Sites","body_mr":"अजिंठा-वेरूळ लेणी (UNESCO), रायगड (छत्रपती शिवाजी महाराजांची राजधानी), प्रतापगड, सिंहगड — महाराष्ट्रात ३०० हून अधिक किल्ले आहेत.","body_en":"Ajanta-Ellora caves, Raigad, Pratapgad, Sinhgad — 300+ forts.","icon":"🏰","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T04:00:18.457Z","updated_at":"2026-08-01T04:00:18.457Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":6,"key":"arts","title_mr":"कला व संगीत","title_en":"Arts & Music","body_mr":"लावणी, पोवाडा, अभंग, भारुड — पारंपरिक मराठी संगीत प्रकार. वारकरी संप्रदायाचे भजन हे भक्तिसंगीताचे प्रमुख स्वरूप आहे.","body_en":"Lavani, Powada, Abhang — traditional folk arts. Warkari bhajans are devotional music.","icon":"🎭","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T04:00:18.457Z","updated_at":"2026-08-01T04:00:18.457Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":7,"key":"sant-tradition","title_mr":"संत परंपरा","title_en":"Saint Tradition","body_mr":"संत ज्ञानेश्वर, तुकाराम, नामदेव, एकनाथ, रामदास — या संतांनी मराठी अभंग/भजन/ग्रंथांद्वारे भक्ती संप्रदाय समृद्ध केला. 'भावार्थदीपिका (ज्ञानेश्वरी)' हा १३व्या शतकातील ग्रंथ मराठीचा अभिजातपणा दर्शवतो.","body_en":"The saint-poet tradition of Maharashtra shaped its spiritual and literary identity.","icon":"🕉️","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.307Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.307Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":8,"key":"lavani-powada","title_mr":"लावणी व पोवाडा","title_en":"Lavani & Powada","body_mr":"लावणी — लयबद्ध नृत्य-गायन. पोवाडा — शौर्यगाथा गायन (शिवाजी महाराजांच्या पराक्रमांवर आधारित). दोन्ही महाराष्ट्राच्या लोककलेचे शिखर आहेत.","body_en":"Lavani (rhythmic dance-song) and Powada (heroic ballads) are peaks of Marathi folk art.","icon":"💃","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.309Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.310Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":9,"key":"raigad-fort","title_mr":"रायगड किल्ला","title_en":"Raigad Fort","body_mr":"छत्रपती शिवाजी महाराजांची राजधानी. १६७४ मध्ये येथेच त्यांचा राज्याभिषेक झाला. समुद्रसपाटीपासून ८२० मीटर उंच.","body_en":"Shivaji's capital. His coronation happened here in 1674. 820m above sea level.","icon":"🏰","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.313Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.313Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":10,"key":"warkari-wari","title_mr":"पंढरपूर वारी","title_en":"Pandharpur Wari","body_mr":"आषाढी एकादशीला लाखो वारकरी पालखीसह पायी पंढरपूरला जातात — विठ्ठलाच्या दर्शनासाठी. ८०० वर्षांची परंपरा.","body_en":"Millions of devotees walk to Pandharpur on Ashadhi Ekadashi. 800-year tradition.","icon":"🚶‍♂️","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.317Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.317Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":11,"key":"ganesh-utsav","title_mr":"गणेशोत्सव","title_en":"Ganeshotsav","body_mr":"भाद्रपद शुद्ध चतुर्थीला सुरू होणारा १० दिवसांचा उत्सव. लोकमान्य टिळकांनी सार्वजनिक स्वरूप दिले (१८९३). मुंबई, पुण्यात भव्य मंडप उभारले जातात.","body_en":"10-day festival launched by Tilak in 1893 as a public celebration.","icon":"🐘","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.320Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.320Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":12,"key":"regional-dialects","title_mr":"प्रादेशिक बोली","title_en":"Regional Dialects","body_mr":"पुणेरी (शहरी), वऱ्हाडी (विदर्भ), मराठवाडी (औरंगाबाद), कोकणी (कोकण किनारा), खान्देशी (जळगाव-धुळे). प्रत्येक बोलीत उच्चार, शब्दसंग्रह वेगळा.","body_en":"Puneri, Varhadi, Marathwadi, Konkani, Khandeshi — each dialect has unique accent and vocabulary.","icon":"🗺️","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.323Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.323Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":13,"key":"cuisine-regional","title_mr":"प्रादेशिक खाद्य","title_en":"Regional Cuisine","body_mr":"कोकण — मासे, नारळ, आमसुल. देश — पुरणपोळी, बटाटा वडा, मिसळ. विदर्भ — सावजी मटण, तर्री. मराठवाडा — बाजरीची भाकरी, ठेचा.","body_en":"Konkan (seafood), Desh (Puran Poli), Vidarbha (Savji), Marathwada (millet bread).","icon":"🍲","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.326Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.326Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":14,"key":"clothing-traditional","title_mr":"पारंपरिक वेशभूषा","title_en":"Traditional Attire","body_mr":"स्त्री — नऊवारी साडी (कासोटा-नेसणी), नथ, मंगळसूत्र. पुरुष — धोतर, फेटा (पगडी), पैठणी शालू लग्नांत.","body_en":"Women: Nauvari saree, nath, mangalsutra. Men: dhoti, pheta (turban), Paithani for weddings.","icon":"👘","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.329Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.329Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":15,"key":"marathi-language-history","title_mr":"मराठी भाषेचा इतिहास","title_en":"History of Marathi Language","body_mr":"इंडो-आर्यन कुळातील. सर्वात जुना शिलालेख — शके ९८३ (इ.स. १०६१, जुन्नर). अभिजात दर्जा — भारत सरकार २०२४.","body_en":"Indo-Aryan family. Oldest inscription 1061 CE. Classical Language status 2024.","icon":"📜","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.332Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.332Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":16,"key":"sant-tukaram","title_mr":"संत तुकाराम","title_en":"Saint Tukaram","body_mr":"१७व्या शतकातील वारकरी संत. 'तुकोबांचे अभंग' मराठी भक्तीसाहित्याचे शिखर. देहू येथे जन्म.","body_en":"17th-century Warkari saint; his 'Abhangs' peak Marathi devotional literature.","icon":"📖","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.335Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.335Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":17,"key":"sant-dnyaneshwar","title_mr":"संत ज्ञानेश्वर","title_en":"Saint Dnyaneshwar","body_mr":"१३व्या शतकात 'ज्ञानेश्वरी' (भावार्थदीपिका) लिहिणारे १६ वर्षांचे तत्त्ववेत्ता संत. भगवद्गीतेवरील मराठीतील पहिली भाष्या.","body_en":"16-year-old philosopher-saint who wrote Dnyaneshwari, first Marathi commentary on Bhagavad Gita.","icon":"🌸","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.337Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.337Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":18,"key":"marathi-cinema","title_mr":"मराठी सिनेमा","title_en":"Marathi Cinema","body_mr":"पहिला भारतीय चित्रपट — 'राजा हरिश्चंद्र' (१९१३, दादासाहेब फाळके). अलीकडे — 'सैराट', 'नटरंग', 'श्वास' — जागतिक कीर्ती.","body_en":"First Indian film (Raja Harishchandra 1913) was Marathi. Sairat, Natrang, Shwaas gained fame.","icon":"🎬","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.340Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.340Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":19,"key":"sport-kabaddi","title_mr":"कबड्डी","title_en":"Kabaddi","body_mr":"महाराष्ट्रात लोकप्रिय पारंपरिक खेळ. प्रो कबड्डी लीगमध्ये पुणेरी पलटण, यू मुंबा हे संघ.","body_en":"Traditional sport popular in Maharashtra; teams Puneri Paltan, U Mumba in PKL.","icon":"🏋️","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.343Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.343Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":20,"key":"warli-art","title_mr":"वारली कला","title_en":"Warli Art","body_mr":"पालघर जिल्ह्यातील वारली आदिवासी समाजाची पांढऱ्या रेषांची भित्तिचित्रकला. दैनंदिन जीवन-उत्सव चित्रित.","body_en":"Tribal white-line wall painting from Palghar depicting daily life & festivals.","icon":"🎨","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.346Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.346Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":21,"key":"spice-route","title_mr":"मसाला मार्ग","title_en":"Spice Route","body_mr":"कोकण किनारा प्राचीन मसाला व्यापाराचा केंद्र होता — मिरी, हळद, आले युरोप-अरब देशांना निर्यात.","body_en":"Konkan coast was ancient spice trade hub — pepper, turmeric, ginger exported globally.","icon":"🌶️","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.349Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.349Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":22,"key":"monsoon-culture","title_mr":"पावसाळा संस्कृती","title_en":"Monsoon Culture","body_mr":"आषाढात पहिला पाऊस, वारी, नागपंचमी. भजी-चहा, धबधबे-पिकनिक, भात लागवडीचा हंगाम.","body_en":"First rain in Ashadh, wari, nag panchami. Bhaji-chai, waterfall picnics, rice planting.","icon":"🌧️","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.352Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.352Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":23,"key":"railway-lifeline","title_mr":"मुंबई लोकल","title_en":"Mumbai Local Trains","body_mr":"मुंबईची जीवनरेखा — दररोज ७५ लाख प्रवासी. वेस्टर्न, सेंट्रल, हार्बर तीन मुख्य लाइन. वेळेवर धावण्यासाठी प्रसिद्ध.","body_en":"Lifeline of Mumbai — 7.5 million daily riders across Western, Central, Harbour lines.","icon":"🚆","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.355Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.355Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":24,"key":"startup-hub","title_mr":"स्टार्टअप हब","title_en":"Startup Hub","body_mr":"मुंबई-पुणे — भारताचे स्टार्टअप केंद्र. फिनटेक, एडुटेक, गेमिंग, SaaS मध्ये आघाडी. यूनिकॉर्न कंपन्यांची जन्मभूमी.","body_en":"Mumbai-Pune is India's startup capital in fintech, edtech, gaming, SaaS.","icon":"🚀","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.358Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.358Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":25,"key":"bollywood-connection","title_mr":"बॉलिवूड","title_en":"Bollywood Connection","body_mr":"मुंबई — जगातील सर्वात मोठ्या चित्रपट उद्योगाचे केंद्र. दरवर्षी ३०० हून अधिक हिंदी चित्रपट.","body_en":"Mumbai hosts the world's largest film industry — 300+ Hindi films/year.","icon":"🎥","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.361Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.361Z","created_by":null,"updated_by":null},{"id":26,"key":"environmental-heritage","title_mr":"पर्यावरण वारसा","title_en":"Environmental Heritage","body_mr":"सह्याद्री (पश्चिम घाट) — UNESCO जागतिक वारसा. दुर्मिळ प्राणी: शेकरू खारी, इंडियन बायसन. काजू, आंबा, कोकम.","body_en":"Sahyadri (Western Ghats) — UNESCO World Heritage. Rare fauna: Giant Squirrel, Indian Bison.","icon":"🌳","owner_id":null,"tenant_id":"mms","status":"active","is_active":true,"soft_delete":false,"deleted_at":null,"created_at":"2026-08-01T05:24:20.364Z","updated_at":"2026-08-01T05:24:20.364Z","created_by":null,"updated_by":null}]}}